Boříme mýty ve fitness, které vás brzdí od progressu
- Alwin 53
- 5. 9.
- Minut čtení: 3

Za dobu, co se pohybuju ve fitness prostředí, jsem slyšel už tolik mýtů, že bych je nespočítal ani na prstech čtyř, pěti možná šesti rukou. Lidé jim často věří, předávají si je mezi sebou, a pak se diví, že se nikam neposouvají. Na vině jsou částečně i sociální sítě, kde se nepravd objevuje mnoho. Proto jsem se rozhodl sepsat několik mýtů, se kterými se setkávám pořád dokola, a ukázat vám, co o nich říká věda a co říká moje vlastní zkušenost.
Jedním z nejrozšířenějších omylů je, že když budete hladovět, tak prostě zhubnete.
Ano, hmotnost na váze možná krátkodobě klesne, ale tělo vám to rychle vrátí v podobě zpomaleného metabolismu a jojo efektu. Viděl jsem to u spousty klientů. Funguje jedině rozumný kalorický deficit v kombinaci se silovým tréninkem.
Žádné nesmyslné hladovky.
Hodně žen se bojí, že když sáhnou po těžkých vahách, budou vypadat jako kulturistky.
Tohle je ale naprostý mýtus. Ženské tělo nemá tolik testosteronu, aby „jen tak“ vyrostlo do extrémních objemů.
Další klasikou je tvrzení, že kardio je nejlepší cesta k pálení tuků.
Pravda je, že kardio spaluje kalorie, ale pokud nebudete dělat sílu, přijdete o svaly a tělo bude vypadat spíš unaveně než štíhle a pevně. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací; kardio pro kondici a srdce, síla pro svaly a metabolismus.
Možná jste si taky mysleli, že když vás po tréninku „nebolí“ svaly, nic jste pro sebe neudělali.
Ve skutečnosti je svalovka (DOMS) spíš ukazatel toho, že jste tělu dali nezvyklý podnět. Růst svalů je o dlouhodobém progresu, ne o tom, že nemůžete sejít schody. Stejně tak neplatí, že když budete cvičit břicho, spálíte tuk na břiše. To by byla paráda, ale realita je jiná. Tělo redukuje tuk celkově, nikoli lokálně
A co mýtus o jídle po 19. hodině?
Spousta lidí si myslí, že když sní večeři v osm, automaticky přiberou. Pravda je, že záleží hlavně na celkovém denním příjmu energie. Já sám často jím později večer po tréninku a nikdy jsem s tím neměl problém.
Další věc; protein.
Kolikrát už jsem slyšel, že „proteiny ničí ledviny“. Pokud máte zdravé ledviny, není se čeho bát. Vědecké studie to potvrzují a v praxi to vidím dnes a denně. Riziko existuje jen u lidí s nemocí ledvin.
Pak tu máme přesvědčení, že čím víc budete cvičit, tím rychleji porostete.
Bohužel, bez regenerace to nejde. Přetrénování není mýtus, ale realita a výsledkem je únava, horší výkony a někdy i zranění. Nepodceňuje odpočinek.
A co délka tréninku?
Často slyším, že pokud necvičíte hodinu a půl, nemá to cenu. To je nesmysl! WHO i další instituce doporučují 150 minut aktivity týdně a klidně rozdělené do kratších bloků.
I půlhodinový trénink má velký smysl, pokud víte, co děláte.
Ženy a muži by prý měli cvičit úplně jinak.
Nesmysl. Principy progresivního zatížení jsou stejné, jen se liší cíle jednotlivců. A pokud vám někdo tvrdí, že tuk se cvičením „mění“ na sval, rovnou to vypusťte z hlavy. Jsou to dvě úplně odlišné tkáně. Můžete zhubnout a nabrat svaly zároveň, ale jedna věc se nikdy nemění v druhou.
Další oblíbená zkratka: „Pro pevný zadek stačí dřepy.“
Ano, dřepy jsou skvělé, ale rozhodně nejsou všemocné. Pokud chcete opravdu vypracované hýždě, neuškodí přidat hip thrusty, mrtvé tahy, výpady nebo step-upy.
A nakonec snad nejnebezpečnější mýtus: že starší lidé by se měli silovému tréninku vyhnout.
Opak je pravdou. Viděl jsem, jak pravidelný odporový trénink dokáže seniorům doslova vrátit život; zlepší sílu, soběstačnost a celkovou kvalitu života. Cvičení 65+ jen vypadá trošičku jinak, kdy musíte vzít v potaz opotřebení kloubů či delší časy na pauzu mezi sériemi.
Za dobu, kterou se pohybuju v posilovnách a pracuju s lidmi, jsem zjistil jednu věc: největší brzdou v progresu nejsou ani genetika, ani věk, ale špatné informace.
Mýty, které lidé bezmyšlenkovitě následují. Pokud se jich dokážete zbavit a začnete stavět svůj trénink a stravu na ověřených principech, výsledky se dostaví.
Ne rychle, ne přes noc, ale jistě.
Bc. Jan Herajt, DiS.
Zdroje:




